Zwettl, klášter a hrad Lichtenfels: jednodenní výlet do rakouského Waldviertelu

Pokud hledáte tip na celodenní výlet do Rakouska během pobytu v Novohradských horách, Zwettl a jeho okolí je skvělá volba. Během jednoho dne tu spojíte historické město, návštěvu kláštera i procházku ke zřícenině hradu na břehu přehrady Ottenstein – a nebude chybět ani tip na dobré jídlo.

Itinerář jsem rozdělila na tři hlavní zastávky. Začneme procházkou historickým centrem Zwettlu, kde se zastavíme na snídani, pokračovat budeme prohlídkou kláštera Zwettl a den zakončíme u zříceniny hradu Lichtenfels. Všechna místa jsou od sebe vzdálená jen kousek autem, takže výlet není jen o přejíždění z místa na místo, ale na každou zastávku budete mít dostatek času.

Za mě jde o ideální kombinaci na jeden den – kousek historie, hezká architektura, příjemná atmosféra rakouského města a na závěr procházka přírodou ke zřícenině hradu s výhledem na vodu. Aby plánování výletu bylo co nejjednodušší, připravila jsem i přehlednou mapu se všemi zastávkami z článku, kde najdete i tip na parkování a zastávku na jídlo cestou domů.

Pokud hledáte další inspiraci na výlety za hranicemi, podívejte se také na mých 15 tipů, co vidět a kam na výlet ve Waldviertelu.

Zwettl: první zastávka jednodenního výletu do Waldviertelu

Zwettl je příjemné historické městečko v rakouském Waldviertelu, přibližně 30 kilometrů od českých hranic. Centrum není velké, takže ho snadno projdete pěšky a nikam nemusíte spěchat. Projít se historickými uličkami, prohlédnout si náměstí a potom se posadit na snídani nebo kávu, je ideální začátek dne.

Srdcem Zwettlu je protáhlé náměstí Hauptplatz, obklopené historickými měšťanskými domy s renesančními a barokními prvky. Nejvýznamnější stavbou je Stará radnice, jejíž historie sahá do 15. století. Uprostřed náměstí stojí také barokní sloup Nejsvětější Trojice z roku 1727 a nedaleko se nachází městský farní kostel Nanebevzetí Panny Marie (Stadtpfarrkirche Mariä Himmelfahrt). Ale asi největší pozornost přitahuje pestrobarevná Hundertwasserova kašna.

Kašnu navrhl známý rakouský umělec Friedensreich Hundertwasser a dokončena byla v roce 1994. Na historickém náměstí ji díky nepravidelným tvarům, barevným mozaikám a zlatým prvkům rozhodně nepřehlédnete. Na první pohled může mezi starými domy působit trochu nečekaně, ale právě kontrast moderního Hundertwasserova stylu s historickým centrem je podle mě na náměstí nejzajímavější.

Pokud vás zajímá historie, můžete navštívit také Stadtmuseum Zwettl, které sídlí ve Staré radnici a věnuje se historii města a okolního regionu, místním řemeslům i každodennímu životu jeho obyvatel.

Samotné centrum je malé a bez problémů ho projdete pěšky. Přímo na náměstí i v okolních uličkách najdete menší obchůdky a několik příjemných kaváren, kde se můžete na chvíli zastavit. Na snídani doporučuji Juwel - Das Stadtcafé nebo SÜD - das Café , kde můžete příjemně začít den, než se vydáte k další zastávce našeho výletu.

Klášter Zwettl: atmosféra, která vás zpomalí

Po procházce rušnějším centrem Zwettlu je na naší cestě Waldviertelem další zastávka cisterciácký klášter Zwettl. I když se nachází jen pár kilometrů od města, schovaný v malebné zákrutě řeky Kamp je to úplně jiný svět. Klášter byl založen už v roce 1138 Hadmarem I. z Kuenringu, který sem povolal cisterciácké mnichy z kláštera Heiligenkreuz. Patří tak k nejstarším dodnes fungujícím cisterciáckým klášterům a mniši zde žijí nepřetržitě téměř devět století.

Na klášteře se mi líbí především to, jak se tu na jednom místě prolínají jednotlivá historická období. Nejstarší části areálu pocházejí už z 12. století, zatímco jinde najdete gotiku i mnohem zdobnější baroko. Za pozornost stojí především kapitulní síň z 12. století, jejíž klenbu podpírá jediný mohutný kamenný sloup, krásná gotická křížová chodba ze 13. století, kostel Panny Marie a Slovanských patronů, knihovna a samozřejmě klášterní zahrada.

Dominantou celého areálu je klášterní kostel, který byl během staletí několikrát přestavován. Dnešní podobu výrazně ovlivnilo baroko a už z dálky si všimnete jeho 82 metrů vysoké věže. Uvnitř kontrastuje gotická architektura s bohatou barokní výzdobou – ten přechod od strohých gotických linií k bohatě zdobenému baroku je na interiéru velmi zajímavý . Za pozornost stojí také historické Egedacherovy varhany.

Jedním z nejkrásnějších prostor kláštera je podle mě barokní knihovna se stropními freskami Paula Trogera. Uchovává desítky tisíc svazků, prvotisků a středověkých rukopisů. K nejcennějším památkám patří zakládací kniha kláštera z počátku 14. století známá jako Bärenhaut neboli „Medvědí kůže", která je důležitým pramenem k historii kláštera a celého regionu.

Klášter si během své dlouhé historie prošel i velmi těžkými obdobími. V roce 1427 byl během husitských válek napaden a vypálen, následovala však jeho obnova a další přestavby. Když dnes procházíte tím klidným areálem, je docela těžké si tenhle násilný moment vůbec představit. Právě díky opravám celý komplex působí trochu jako cesta jednotlivými staletími, od jednoduché románské architektury přes gotiku až po okázalé baroko.

Pokud vás baví méně obvyklé historické zajímavosti, najdete zde také dochovaný středověký systém klášterních latrín vybudovaný nad vodním tokem. Ukazuje, jak promyšleně byly středověké kláštery navrhované a jak důležitou roli tu hrála voda.

Rozhodně bych při prohlídce nevynechala klášterní zahrady, které jsou volně přístupné. Projít se můžete barokní zahradou prelátů i terasovitými zahradami s bylinkami. Tenhle kout mi přišel jako příjemný oddech po prohlídce interiérů. Klášter navíc dodnes není pouze historickou památkou, cisterciáci zde stále žijí a hospodaří a ke klášteru patří lesy, rybníky i vinice.

Na prohlídku bych si určitě nechala dostatek času, klidně hodinu a půl. Pro české návštěvníky je příjemným bonusem audioprůvodce v češtině, kterým provází Marek Eben. Aktuální otevírací dobu a ceny vstupného najdete na webu kláštera – mění se podle sezóny, takže doporučuji si je před návštěvou zkontrolovat. Za mě je Stift Zwettl jedním z míst, která si zamilujete nejen kvůli jednotlivým památkám, ale hlavně kvůli atmosféře celého areálu. Po rušnějším centru Zwettlu je to úplně jiná zastávka a zároveň příjemná druhá část našeho jednodenního výletu.

Hrad Lichtenfels: zřícenina na břehu přehrady

Poslední zastávkou jednodenního výletu po Waldviertelu je zřícenina hradu Lichtenfels, která leží na skalnatém poloostrově přímo u přehrady Ottenstein. Po historickém centru města a klášteře je to příjemná změna - krátká procházka a romantická zřícenina obklopená vodou a přírodou. Za mě je to perfektní zakončení celého dne.

Hrad vznikl kolem roku 1150 jako pevnost na skalním ostrohu vysoko nad řekou Kamp. A zajímavé je, že jeho historie je spojená i s klášterem Zwettl. Hrad byl těžko dobytný, takže během husitských válek sem mniši ukrývali cenné dokumenty a majetek kláštera. Postupem času ale ztrácel na významu a začal chátrat. Majitelé dávali přednost pohodlnějším sídlům.

Definitivní konec přišel na sklonku 18. století, z důvodu vysokých nákladů. V té době se totiž v Rakousku platila daň z budov podle toho, zda měly střechu. Aby majitelé nemuseli za hrad, který i tak nevyužívali platit, nechali strhnout střechy a dřevěný stavební materiál prodali klášteru Zwettl. Na počátku 19. století hrad opustil poslední správce a z Lichtenfelsu se stala definitivně zřícenina. V současnosti je dominantou hradu 28 metrů vysoká věž, která je vidět už z dálky.

Podobu, jakou má okolí dnes, ale hrad získal až mnohem později. V 50. letech 20. století vznikla přehrada Ottenstein a zatopila celé údolí řeky Kamp. Skalní ostroh se tak proměnil v poloostrov obklopený vodou ze všech tří stran. A právě jeho poloha dělá Lichtenfels zajímavým. Nebýt přehrady, byla by to jen další zřícenina na kopci.

K hradu se dostanete bez problémů. Parkoviště najdete přímo u přírodního kempu, který se u zříceniny nachází. Odtud je to pěšky kolem chatek a stanů asi 5 až 10 minut. Zřícenina je volně přístupná během celého roku.

Pokud budete mít po prohlídce zříceniny ještě čas, doporučuji procházku podél břehu přehrady. Vede tudy pohodová cesta, ze které si můžete celou dobu užívat výhled na vodu i okolní přírodu. Kdo chce jít dál, může dojít přes dřevěný most až k zámku Ottenstein, který se tyčí na protějším břehu přehrady. Dovnitř se běžně nedostanete, zámek zůstává v soukromém vlastnictví, ale i pohled zvenčí stojí za tu malou zacházku.

Cestou domů se vyplatí ještě zastavit na jídlo, a tady bych vřele doporučila Wirtshaus im Demutsgraben kousek za Zwettlem. Je to prakticky na cestě zpátky k českým hranicím, takže není potřeba nikam daleko zajíždět. Přesnou polohu najdete vyznačenou v mapě, kterou najdete přiloženou k článku. Je to typická rakouská hospoda, kam chodí najíst místní, a na první pohled poznáte, že se tu vaří poctivě.

Co mě na tomhle místě líbí nejvíc, je ta útulná atmosféra - dřevěný interiér, příjemná obsluha a porce, které rozhodně nešetří. Takže pokud máte rádi poctivou domácí kuchyni bez zbytečných experimentů a chcete posedět v příjemném prostředí, tohle je ideální tečka za výletem po Waldviertelu.

Za mě je tahle trojkombinace – historické město, klášter a romantická zřícenina u vody – jedním z nejpovedenějších jednodenních výletů, které jsem v okolí Novohradských hor podnikla. Pokud se vydáte stejnou cestou, věřím, že si den užijete stejně jako já.

Zwettl je navíc z Novohradských hor dobře dostupný, takže se hodí i jako celodenní výlet během pobytu na Chatě Žár.